Vaši Naši na Blog.cz

Triton, 2008, překlad Martin Hajný

Lidé, kteří slyší hlasy, pociťují většinou úzkost. Tu je možno zmírnit zaujetí vlastního postoje k hlasům. Pokud člověk ale nemá pro hlasy žádný výklad, je velmi těžké fázi organizování a strukturování vlastního postoje k nim zahájit. Obecně vzato, přístupy, které vedou ke kontrole a ovládání hlasů, mají méně příznivé výsledky. Prospěšný pro zvládání hlasů nemusí být ani výklad biologické psychiatrie. Ten totiž staví celý jev mimo dosah člověka, který slyší hlasy.

-------------

Pan X v rozhovoru s jednou ženou řekl: "Byl jsem diagnostikován jako schizofrenik a slyším hlasy - proč mě to bolí?" Žena mu odpověděla otázkou: "A kde to bolí?" Vyprávěl jí, že se to obvykle děje tak, že se ocitne na větším prostranství uprostřed mnoha osamělých lidí - například v obchodním domě. Ta žena mu pomohla si uvědomit, že má tendenci vstřebat bolest druhých. I když ho nemohla naučit, jak k tomu být imunní, poradila mu, aby si zkusil vycvičit způsob, jak se odstřihnout a nepustit si bolest k sobě. Naučit se odstřihnout, uzavřít se a pak se zas otevřít je technika často spojovaná s parapsychologií: uzavírání hranic svého já. Pan X reagoval tím, že mu tento výklad jeho situace dává smysl.

Nelze předpokládat, že každá rada od ostatních lidí s hlasy musí být rozumná. Obecně vzato, člověk by měl být vždy opatrný u rad a doporučení, která jsou postavena na vysloveně osobní zkušenosti. Nejméně riskantní bývá rada, která pomůže člověku rozvinout svůj vlastní vliv, který má na hlasy - na rozdíl od té, která posílí jeho bezmoc. Klíčovým slovem je sebepoznání.

-----------

Sdílení zážitků s hlasy významně pomáhá v procesu jejich přijetí a vyrovnání se s nimi. Ti, kterým se to podařilo, potvrzují, že výhody takového přístupu převažují. Ti úspěšní hovoří o tom, že rozhodující je zacházet s hlasy jako s třetí stranou - naučit se říkat "ne" tak, jak by to člověk udělal vůči každému nehoráznému požadavku.

-----------

Šestá autorka:

... Spolu s Ann jsme s hlasy mluvily společně a podařilo se nám zjistit, že k nám tyto hlasy byly poslány silou myšlenek jiných lidí. Prostřednictvím negativních sil, jako jsou nenávist, žárlivost nebo závist je možné přenést škodlivé nebo sebedestruktivní pocity na někoho jiného. To se mi dělo. ... Zjistily jsme také, že jakkoliv hrozný je vliv hlasů na život, pokaždé někdy skončí, je-li člověk na boj s nimi připraven. ...

-----------

Alec Jenner: Klasická psychiatrie

Schizofrenie je v našem jazyce reálné slovo, tak jako je jím čarodějnice nebo jiné. Často se ale zapomíná, že slova nereprezentují to, co označují. Některé označují více věcí, tak jako je tomu například u slova zvířata. Bez slov bychom nemohli samozřejmě myslet, ale s nimi se můžeme také mýlit. Schizofrenie je v podstatě obecný pojem užívaný pro popis stavů mysli, ve kterých slyší lidé určitým způsobem hlasy a mají představy, kterým není snadné rozumět, protože jsou spojeny s určitým náboženským kontextem. Takové zážitky a představy lze ovlivnit pomocí antipsychotik, i když za cenu určitých vedlejších účinků.

--------------------------

Brian Davey: Psychóza

Nenacházím interpretace svých docela podivných psychotických zážitků snadno. Jde o to, jak odhadnout význam zvláštních prožitků prostřednictvím emocionálních situací v dětství. Člověk se musí pokusit rekonstruovat vnitřní duševní situaci dítěte, které neví většinu toho, co se teprve v životě naučí. Je třeba promyslet interpretativní aktivitu dítěte v kontextu věcí z přirozeného a sociálního světa, které dítě vnímá jako vnější podněty. Regredovaná psychotická mysl je mysl dítěte i dospělého.

------------------------

Patsy Hage: Jaynes a vědomí

Julian Jaynes sleduje historii slyšení hlasů v rámci celého vývoje lidstva. Jazyk podle něj vznikl z výkřiků, které bezděčně reagovaly na nějaké ohrožení, začali je využívat vůdcové, když chtěli varovat před hrozícím nebezpečím. Další slova vznikala díky tomu, že vůdcové potřebovali přidělovat úkoly jednotlivým členům tlupy. Vzhledem k tomu, že byly úkoly stále složitější, rozvíjelo se také lidské já a lidé začali mít halucinace hlasu vůdce, který jim dával příkazy. S rozvojem komunity se objevuje král, jehož hlas slyší celé společenství. Král bývá postaven na úroveň bohů. Když se lidé začali setkávat s jinými bohy a kulturami, bylo stále těžší zůstat s bohy ve spojení. Lidstvo začalo vnímat velké množství bohů jako konflitkní a v letech mezi 2100 a 1300 př. n l. již slyšení hlasů nehrálo ve společnosti roli. Rozvinulo se vědomí a funkci bohů převzalo. Je zřejmé, že od konce této doby do současnosti se vyskytlo jen málo lidí, kteří ještě mohli hlasy slyšet. Původ vědomí tedy spočívá ve vymizení dvoukomorové mysli, a tudíž i kolektivního slyšení hlasů. Slyšení hlasů odpovídá pravé hemisféře. Obě hemisféry mohou pracovat nezávisle na sobě, přesně tak, jak tomu bylo mezi bohem a člověkem v čase dvoukomorové mysli. Mozek je ovlivňován svým prostředím, může proto být ovliňován i kulturně, z původního dvoukomorového fungování k současnému stavu vědomí.

----------------------------

Adriaan Honig: Medikace a slyšení hlasů

Jednou z teorií o tom, o co se v psychóze jedná, je tzv. teorie filtrační. Za normálních okolností si uvědomujeme mnoho věcí, které se dějí v nás a kolem nás, ale vnímáme jen ty podněty, které považujeme za nezbytné nebo důležité. Nevědomě filtrujeme emočně nabité informace, které nás bombardují. V psychóze je ale schopnost filtrování oslabena. Člověk je zaplaven impulzy, díky kterým je těžké jasně přemýšlet. V takové situaci se pak člověk o sobě dozvídá, že říká nesmysly, že to nemá hlavu ani patu a podobně. Není divu, že se objevuje strach. Při psychóze dochází k narušení rovnováhy neurotransmiterů. Neuroleptika vytvářejí částečnou nebo úplnou rekonstrukci narušeného filtru. Podněty filtrem procházejí, ale někdy jsou částečně nebo zcela zbaveny emocionálního náboje. Neutralizující účinek léků na emoce může vést k tomu, že se člověk cítí emočně vzdálen okolnímu světu, utlumený, neschopen iniciativ nebo úplně apatický. Takové pocity ale mohou být příznakem hlavní nemoci, kvůli které byla neuroleptika předepsána. Právě apatie a ztráta iniciativy bývají totiž klíčovými negativními příznaky schizofrenie. ... Kdykoliv dochází k remisi psychózy, mohou se předem objevit její symptomy. Například může jít o problémy se spánkem, zvýšenou podrážděnost, zhoršenou koncetraci, tendenci se izolovat, intenzivnější hlasy nebo momentální ztrátu kontroly. Kdykoliv se tyto příznaky objeví, bývá dobré znovu začít brát neuroleptika, a všímat si možných spouštěčů, které by mohly nemoc obnovit.

------------------------------------------------

Kniha je pokusem o pochopení situace, do níž se dostávají lidé, kteří z nějakého důvodu "slyší hlasy". Výklad tohoto stavu není pojat čistě psychiatricky - zahrnuje stručný pohled do historie i současné příběhy lidí, kteří buď podstoupili psychologickou či psychiatrickou terapii, nebo těch, kteří vnímají svá setkání s "hlasy" jako jakýsi vyšší zážitek, ne nutně vyvolaný psychickou chorobou. Víc než polovina knihy je věnována rozboru této situace - a to jak z hlediska psychiatrického, tak z hlediska, které poskytuje čtenáři možnou nepsychiatrickou perspektivu výkladu tohoto stavu. Zároveň se autoři snaží nabídnout lidem, kteří se do této situace dostali, možné způsoby, jak se s ní vyrovnat: ať už sami, či s aktivní pomocí skupiny nebo terapeuta. "Hlasy" slyšené pouze v hlavě jsou subjektivním zážitkem jednotlivých lidí a hlavním poselstvím knihy je návod, jak je začlenit do svého života jako tvořivý pozitivní vliv.

----------------

Většina lidí slyšících hlasy podstupuje psychiatrickou či psychologickou léčbu, přestože k tomu často není důvod. Pokud se tito lidé dokážou se svými "hlasy" vyrovnat, identifikovat, aniž by u nich docházelo k problémům ve společenském životě, může být tato nevšední zkušenost obohacující, pozitivní. Proto se autoři knihy snaží nabídnout komplexní výklad dané problematiky, nejen psychologicko-psychiatrický pohled. Nabízejí 13 výpovědí lidí, kteří zažili slyšení hlasů. Učí, jak začlenit hlasy, pokud nejsou jasnými projevy psychické choroby, do běžného života. Kniha je primárně určena lidem, kteří mají výše popsané zkušenosti.